#38 Za Všechno Si Můžeme Sami - Eva Pitnerová

Hana Štipák SHOW

Evičku jsem oslovila, když jsem se začetla do jejích slov na blogu, která mě totálně pohltila. Věděla jsem, že ji musím oslovit pro rozhovor. Že je to výjimečný člověk, se kterým se chci setkat (i když jen přes skype) osobně. Vědma, která vykládá karty Eva je vědma, která vykládá karty. Nahlíží do našich životů a snaží se nám objasnit, proč se nám děje to či ono. Jak sama říká: "Za všechno si můžeme sami". Za všechno co nás potkává, jak se k nám ostatní chovají, jaký vedeme život, jestli jsme nebo nejsme šťastní. Ve všem máme své prsty. Nic se neděje jen tak, ani to není o těch druhých, že by se nám snažili kazit život. Je to o nás. A na sebe samotné bychom se měly zaměřit (omlouvám se, ale opět mluvím k ženám). Evičku jsem si pozvala taky proto, aby nám zkusila odpovědět na otázky, proč jsme na sebe tak přísné a proč na sebe myslíme až na posledním místě. Často se setkávám s ženami, které jsou vyčerpané životem. Starají se o všechno a všechny kolem sebe, ale na sebe samotné jim "nezbývá" čas. Setkávám se taky s ženami, které nemají rády své tělo. Připadají si škaredé. Nemůžou se na sebe do zrcadla ani podívat a svoji nahotu snáží špatně. Vzor krásy a ženství se změnil. Nastolují nám ho média, kdy je tento obraz krásy nepravdivý. Retušovaný. Každá žena z nás je tak krásná, jak jen sama sebe krásnou vidí. Mezilidské vztahy Nejčastěji se k Evě ženy obrací se vztahy. Se vztahy v manželství, partnerství, ale taky milenecké vztahy a vztahy rodinné. Mít dobré vztahy, jak v rodině, tak v partnerství někdy může být sakra těžké. Mluvit pravdu (která není vždycky příjemná) a být pravdivá k druhým i k sobě je něco, co se dneska málo nosí. Často se oblékáme do přetvářek a hrajeme role, které nám nejsou vlastní. Nejsme to my a ani se v nich necítíme dobře. Jídlo a emoce Evička mi zas a znovu potvrdila to, proč v emočně vypětých chvílích utíkáme k jídlu. Cítíme se bezpečně, když jíme. Když jsme byly malé děti, tak nás maminky daly k prsu, když jsme plakaly. Často nás jako malé taky utěšovaly jídlem, když jsme se zlobily, plakaly nebo byly k neutěšení. Babičky nás cpaly buchtami a koláčemi, když nám bylo smutno. Pak se není čemu divit, že jídlo opakovaně vyhledáváme, když je nám ouzko. Naštěstí jsou to jen stereotypy, které jdou změnit. Sice těžce, ale je to. Chce to pořádnou dávku vytrvalosti, protože ne jednou se nám to stejně nepodaří a v náročné situaci to vzdáme. Není třeba věšet hlavu ani v těchto situacích. Všechno jsou to malé lekce, z kterých se můžeme učit a příště být zase o kousek blíž tomu, kde chceme být. Práva na hudbu, kterou slyšíš v podcastu. Jen kdyby nebylo jasno, co to je a proč to sem dávám. For Mimi by Twin Musicom is licensed under a Creative Commons Attribution licence (creativecommons.org/licenses/by/4.0/) Artist: www.twinmusicom.org/ Whatdafunk by Audionautix is licensed under a Creative Commons Attribution licence (creativecommons.org/licenses/by/4.0/) Artist: audionautix.com/